Účast na rozhodování
Účast na rozhodování
Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.
V oblasti Účast na rozhodování najdete:
- Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
- Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
- Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
- Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích
Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:
Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Účast na rozhodování a Evropská unie
Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.
Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.
Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.
Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.
Související zprávy
15.3.2013 - Soud zrušil druhé stavební povolení pro dálnici D8 u Vchynic
Na základě žaloby Dětí Země z května 2010 zrušil Krajský soud v Ústí nad Labem dne 11. března 2013 stavební povolení pro pět stavebních objektů, včetně nových šaten pro FC Vchynice, na dálnici D8 Lovosice – Řehlovice, které vydal stavební úřad v Lovosicích a potvrdil krajský úřad v Ústí nad Labem. Oba úřady rozhodly nezákonně, neboť řádně nezdůvodnily nezahrnutí některých podmínek stanoviska EIA a nevyčkaly na výjimku k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů organismů. Rozsudek nemá vliv na termín dostavby D8, neboť vše je již postavené, takže se nové povolení vydá znovu jen formálně.
kategorie: Účast na rozhodování
27.2.2013 - MŽP se bojí zveřejnit informace o jaderné elektrárně Temelín
Ministerstvo životního prostředí od července 2012 dluží Dětem Země poskytnout zvukový záznam z veřejného projednání vlivů výstavby dvou jaderných bloků JE Temelín na životní prostředí. Proti nečinnosti ministerstva musely Děti Země nyní podat již druhý rozklad, přičemž ministr Tomáš Chalupa (ODS) ve svém rozhodnutí z ledna uvedl, že by jím vedené ministerstvo mělo buď žádosti vyhovět, nebo ji zmítnout a řádně to odůvodnit. Ministerstvo ovšem volí klasickou úřední cestu – nečinnost.
kategorie: Účast na rozhodování
27.2.2013 - V Olomouci může vyrůst spalovna odpadů
S místem pro spalovnu odpadů počítá návrh nového územního plánu Olomouce. Rezerva pro ni je vyčleněna v Holici. A to i přesto, že Olomoucký kraj plánuje zařízení pro energetické využití odpadu postavit v Přerově. Hnutí DUHA Olomouc považuje myšlenku na vybudování další spalovny v Olomouci za absurdní a sbírá proti tomuto záměru podpisy.
kategorie: Účast na rozhodování
8.2.2013 - V Klánovicích bude les
Výbor územního rozvoje Zastupitelstva hlavního města Prahy dne 7.2. souhlasil s návrhem celoměstsky významné změny, který podala již v roce 2005 městská část Praha-Klánovice. Návrh znamená, že v Klánovicích bude les, a ne golfový areál. Změnu však musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. města Prahy.
kategorie: Účast na rozhodování
24.1.2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozptýlil pochybnosti ohledně veřejné zakázky na kremační pece
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil akciové společnosti Služby města Pardubic pokutu 70 000,- Kč za nerespektování zákona o veřejných zakázkách. Uvedená společnost zadala zcela mimo režim zákona zakázku na dodání kremačních pecí pro pardubické krematorium. Oživení s takovým postupem nesouhlasilo a na základě jím podaného podnětu bylo ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení, jehož vyústěním byla sedmdesátitisícová pokuta pro městskou společnost.
kategorie: Účast na rozhodování
Diskuse na témaMůže veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého
území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
| Příspěvek do diskuse |
| Jiří Koželouh, Nesehnutí, 20. 9. 2006 |
Veřejnost určitě může fakticky ovlivnit zastavění určitého území a měla by se, ve vlastním zájmu, na rozhodování o záměrech podílet! Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které sdělujeme klientům a klientkám naší ekologické poradny, když se na nás obrátí s problémem týkajícím se ohrožení životního prostředí v jejich okolí. Největší chybou by totiž bylo si myslet, že takové procesy ovlivnit nejde. To by znamenalo pro veřejnost prohrát bez boje a před bojem. Máme demokracii, mezinárodní úmluvy a zákony umožňující veřejnou ochranu přírody a životního prostředí. Možné to tedy je, ale zároveň je dosažení nějakého faktického výsledku velice obtížné.
V první řadě je nutné se zajímat o dění kolem sebe a zjišťovat si informace o záměrech, které se chystají. Pokud nejsou všechny informace dostupné, je dobré využít zákonů upravujících svobodný přístup k informacím. Dále je potřeba účastnit se připomínkování procesů EIA či SEA, skrze občanská sdružení pak také všemožných správních řízení a uplatňovat hlediska ochrany přírody a životního prostředí. Velice důležité je veřejné povědomí o případech a tedy i využití médií pro informování širšího okruhu veřejnosti. Aktivní občané a občanky mohou dále využívat např. veřejných akcí, které upozorní na konkrétní problém nebo na nějaký systémový nedostatek. Veřejné mínění, které se přiklání k ochraně životního prostředí a přírody, je silným spojencem proti zatvrzelé státní správě či samosprávě nebo proti mocným investorům (pokud v konkrétním případě takoví opravdu jsou, nemusí to být pravidlo). Neexistuje obecný recept na prosazení zájmu občanů a životního prostředí, ale vždy platí, že je nutné vyzkoušet všechny možné nenásilné a etické metody a hlavně setrvat a nedat se odradit.
Proč to všechno? Proč se vůbec zapojovat? Já vidím dva důvody. Jednak – teoretická práva (účást veřejnosti, právo na životní prostředí apod.) je nutné realizovat v praxi, aby měla vůbec nějaký význam. No a pak – ze zkušenosti vím, že veřejná angažovanost je velmi důležitou (přestože opomíjenou) ingrediencí receptu na udržitelný rozvoj a zachování přírody a životního prostředí dalším generacím.
Hlavním rizikem pro zapojování veřejnosti je opravdu velice omezená praktická možnost občana/občanky něco veřejného z právního hlediska ovlivnit. Není to ani tolik chybou zákonů, ale spíše katastrofální situací v samosprávě (korupce, sledování vlastních zájmů, nezdravé vazby na podnikatelskou sféru) a zkostnatělostí správy státní. Občan či občanka se často právem cítí jako trpaslík mezi mocnými a bezohlednými investory (hypermarkety, nadnárodní průmyslové korporace apod.), marně se domáhající pomoci od těch, které platí ze svých daní (úřady, samospráva), ale kteří jsou ve skutečnosti klienty investorů – a kruh se uzavírá.
Zkušenosti občanského sdružení NESEHNUTÍ Brno s poradenstvím a prací na případech obsahují příkladů arogance moci a peněz více než dost. Některé úřady brněnských městských částí a jejich stavební úřady porušují zákon - zamezují veřejnosti účastnit se správních řízení týkajících se životního prostředí (kácení stromů a stavba supermarketu Kaufland v Brně-Židenicích, stavba kancelářského komplexu blízko středu města, stavba hypermarketu Carrefour v Brně-Králově Poli). Tím úřady, nejen podle názoru našeho, ale i právníků a právniček, porušují zákony. Za nesprávné takové jednání označily i soudy (zrušení územního rozhodnutí a stavebního povolení hypermarketu Carrefour v Brně-Králově Poli). Brněnské úřady však v takové praxi pokračují. Jiným příkladem může být aktuální případ plánované výstavby hypermarketu v Brně-Ivanovicích, který má přivést mohutnou dopravu, poznamenat krajinný ráz a zabrat důležité rozvojové plochy sídla. Svůj nesouhlas vyjádřilo 73 % občanů a občanek v sociologickém průzkumu provedeném Katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU), proti hlasovalo bezezbytku celé zastupitelstvo, nesouhlasná stanoviska poskytlo cca 100 vlastníků a vlastnic nemovitostí a občanská sdružení (včetně NESEHNUTÍ) i starostka upozornily na hrubé nesrovnalosti se zákonem a vyhláškami. Přesto všechno se snaží investor záměr prosadit, úřady ignorují všechny nepravosti a radní města Brna i primátor záměrně neslyší volání ivanovických o pomoc. Nicméně atmosféra veřejného nesouhlasu i upřímná snaha starostky, která není zatížena klientelismem a kšeftováním, dávají tušit, že bezohledný investor i jeho developeři to nebudou mít tak lehké a rozhodně nemají vítězství na dosah.
Není to s tou účastí veřejnosti asi příliš optimistické – tak co s tím? V první řadě je nutné zachovat alespoň stávající zákonné možnosti účasti veřejnosti (tedy odolat útokům na tyto demokratické výsady např. ze strany poslanců nakloněných komerčním zájmům). Naopak je nutné z řad poslanců a poslankyň a dalších vrcholných politiků a političek státu (ale i krajů a obcí) podporovat právo občanů a občanek na účast v rozhodování. Dále je třeba, aby aktivní občané z řad veřejnosti a jejich občanská sdružení ve všech jednotlivých případech trvala na dodržování zákonů, na prosazení zájmu veřejnosti a upozorňovala na všechny nepravosti (zákonné i nezákonné), se kterými se při své práci na ochraně životního prostředí setkají. Je také nanejvýš nutné, aby soudy začaly rozhodovat výrazně rychleji a využily svoje možnosti k efektivnímu vyřešení sporů mezi investory a veřejností (například předběžná opatření, aby nedocházelo k zrušení územních rozhodnutí již stojících staveb). A také mnohé úřady musí přestat zneužívat svého silového postavení a začít s občany slušně komunikovat.
(Autor pracuje jako koordinátor ekologické poradny občanského sdružení NESEHNUTÍ)
| | Reagovat | |
|
|